Oddělení hodnocení kvality odpovídá za vytváření a zlepšování systému zajišťování kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti a souvisejících činností. Zpracovává strukturu a principy komplexního systému zajišťování kvality,  koordinuje jeho realizaci a vyhodnocuje výsledky externího hodnocení kvality.

Posláním Západočeské univerzity v Plzni je uskutečňovat vzdělávací činnost, tvůrčí činnost a s nimi související činnosti, a zároveň směřovat prostřednictvím šíření poznání ke společenskému, kulturnímu a individuálnímu rozvoji.

Hlásíme se k tradici kvalitní technické vysoké školy a současně jsme otevřená multioborová univerzita, která zodpovědně plní svou odbornou i celospolečenskou roli. Náš výzkum rozvíjí poznání, podněcuje diskusi, utváří politiku, a přináší ekonomický, kulturní a sociální přínos. Jsme otevřeni vynikajícím studentům z mnoha různých prostředí, poskytujeme vysoce kvalitní vzdělání a umožňujeme našim absolventům uspět ve své zvolené kariéře

Snahou Západočeské univerzity v Plzni je zabezpečit rovný přístup ke vzdělávání a k tvůrčím a uměleckým činnostem, a tak naplňovat individuální potřeby i požadavky znalostní společnosti. Západočeská univerzita v Plzni je tvořena a rozvíjena společenstvím studentů, akademických, vědeckovýzkumných pracovníků a dalších zaměstnanců, kteří se hlásí k principům svobody, demokracie a základním lidským hodnotám. Při výkonu svých činností respektují zaměstnanci a studenti etické a morální principy.

Univerzita uskutečňuje vzdělávací činnosti v akreditovaných studijních programech a programech celoživotního vzdělávání a výkon vědecké, výzkumné a vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Univerzita v návaznosti na vzdělávací činnost a tvůrčí činnost vykonává též doplňkovou činnost, smluvní výzkum a související činnosti. Vzdělávací činnost, tvůrčí činnost a doplňková činnost je založena na spolupráci a je vykonávána ve vazbě na jiné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, orgány státní správy a místní a regionální samosprávy, jiné právnické osoby zabývající se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, zaměstnavatele absolventů vysokých škol, podnikatele působící v průmyslové a obchodní sféře, podnikatelské svazy a další osoby nebo orgány vykonávající, podporující nebo využívající vzdělávací činnost, tvůrčí činnost nebo doplňkovou činnost nebo jejich výsledky. ZČU v Plzni plní svou odbornou i celospolečenskou roli v rámci města, regionu a mezinárodního kontextu.

Nedílnou součástí ZČU je soustava činností, jimiž univerzita reaguje na podněty vnitřní i vnější a které směřují ke zdokonalování vnitřního prostředí a celkové vnitřní kultury a k dosažení souladu s požadavky dynamicky se měnícího vnějšího prostředí. Jedním z nástrojů systematického zdokonalování kvality všech činností je účinný systém zajišťování řízení kvality, v rámci něhož je kladen důraz na sebehodnocení, jehož hloubka, šíře nebo perioda opakování vychází z kontextu a potřeb hodnoceného subjektu samého. Flexibilita systému umožňuje jeho aplikaci ve specifických podmínkách jednotlivých pracovišť.

ZÁKLADNÍ POJMY

Kvalita (quality) je chápána ve vztahu k jasně stanoveným a relevantním cílům. Kvalita je míra plnění stanovených cílů, je vnímána jako „vhodnost k účelu“ (fit for purpose), tj. relevantní výběr různých přístupů a prostředků k naplnění relevantních cílů (fit of purpose).

Kvalita je dále charakterizována jako míra uspokojení požadavků různorodých zainteresovaných stran.

Kvalitou rozumíme rovněž plnění základních standardů a směřování k excelenci (nejlepšímu možnému), jako proces zlepšování zejména ve srovnávání s ostatními tuzemskými i zahraničními vysokými školami a vnějšími aktéry.

Kulturou kvality (quality culture) se rozumí sdílené hodnoty, představy, očekávání i závazky ve vztahu ke kvalitě vzdělávací a tvůrčí činnosti, a s nimi souvisejících činností ZČU jako celku i jednotlivých součástí (fakult/ústavů).

Zajišťováním kvality (quality assurance) vzdělávací a tvůrčí činnosti, a s nimi souvisejících činností, se rozumí proces stanovení cíle, zvolení vhodného způsobu, jak stanoveného cíle dosáhnout, dosažení cíle, jeho zhodnocení a reflexe pro potřeby zlepšování. Systém zajišťování kvality jako celek má čtyři základní fáze: plánování, realizace, hodnocení a zlepšování. Hodnocení kvality je nedílnou součástí zajišťování kvality založené na porovnání dosažených výsledků se stanovenými cíli směřující ke zlepšování (enhancement) (1).

CÍLE SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY

Politika zajišťování kvality (2) je nedílnou součástí strategie ZČU jako celku i jednotlivých součástí a odráží se v dílčích činnostech univerzity. Nedílnou součástí politiky kvality jsou etické principy a zásady pro jejich dodržování, které jsou stanoveny v dokumentu Etický kodex ZČU (3). Etický kodex, nemá charakter právního předpisu, tzn. nejedná se o pravidla, jejichž splnění by bylo možno striktně vymáhat. Jedná se spíše o morální principy, o proklamaci idejí, které by měly být neoddělitelně spojeny s působením v akademické sféře. Komunikování politiky kvality je uskutečňováno prostřednictvím interní a externí komunikace. Komunikace se řídí komunikační strategií ZČU a pravidly komunikace.

Obecným cílem systému zajišťování kvality je přispět k tomu, aby Západočeská univerzita v Plzni byla multioborovou, prosperující a otevřenou univerzitou, která dokáže zodpovědně plnit svou odbornou i společenskou roli. Základní charakteristikou systému zajišťování kvality je zlepšovat kvalitu vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností ZČU s ohledem na potřeby zainteresovaných stran.

Zainteresovanými stranami jsou: studenti, zaměstnanci, absolventi, zaměstnavatelé, instituce soukromého, veřejného a neziskového sektoru, široká veřejnost, stát. Systém zajišťování kvality je nezbytný k řádnému výkonu činností, ke kterým byla ZČU zřízena.

Cíle systému zajišťování kvality:

  1. zlepšovat kvalitu vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností ZČU, a tím přispět k naplnění cílů definovaných ve Strategickém záměru ZČU,
  2. pravidelně hodnotit výstupy ze všech činností ZČU s ohledem na požadavky zainteresovaných stran
  3. hodnotit výstupy ze všech činností ZČU mj. ve srovnání s tuzemskými a zahraničními vysokými školami i dalšími vnějšími aktéry

Základním principem systému zajišťování kvality je v souladu se Strategickým záměrem 2016-2020 prosazování kultury kvality do veškerých činností univerzity, tj. do činnosti vzdělávací, výzkumné a umělecké, servisní i do oblasti partnerství s vnějšími aktéry, a to s ohledem na diverzitu i specifické zaměření jednotlivých součástí univerzity. Systém zajišťování kvality směřuje k rozvoji kultury kvality na ZČU. ZČU je odpovědná za vytváření, udržování a zlepšování systému zajišťování kvality.

ZAINTERESOVANÉ STRANY ZČU A JEJICH POTŘEBY

Základní charakteristikou systému zajišťování kvality je zlepšovat kvalitu všech činností s ohledem na požadavky různorodých zainteresovaných stran, kterými jsou uchazeči, studenti, absolventi, zaměstnavatelé, instituce soukromého, veřejného a neziskového sektoru (tuzemské i zahraniční); v širším pojetí rovněž veřejnost, stát a společnost, a dále zaměstnanci univerzity.

Z hlediska uchazečů je cílem systému zajišťování kvality ZČU poskytování relevantní nabídky vzdělávání a dalších souvisejících služeb.

Z hlediska studentů je cílem systému zajišťování kvality ZČU soustavné zvyšování kvality odborného zajištění výuky, rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků, zavádění nových metod výuky, zajištění materiálně-technického zabezpečení výuky a dostupnost podpůrných činností i služeb.

Z hlediska absolventů je cílem systému zajišťování kvality ZČU jejich zaměstnatelnost na trhu práce a následná oboustranná spolupráce přinášející univerzitě relevantní reflexi z praxe a absolventům možnost zapojit se do činností univerzity.

Z hlediska zaměstnavatelů je cílem systému zajišťování kvality ZČU identifikace relevantních potřeb trhu práce a jejich reflexe v uskutečňovaných studijních programech.

Z hlediska institucí soukromého, veřejného a neziskového sektoru je cílem systému zajišťování kvality ZČU uspokojení jejich požadavků prostřednictvím vzdělávacích, tvůrčích a dalších činností naplňující mj. třetí roli univerzity.

Cílem systému zajišťování kvality ZČU z pohledu státu, veřejnosti a širší společnosti je naplňování celospolečenského poslání univerzity jako garanta úrovně vzdělanosti, rozvoje výzkumu a rozvoje lidských zdrojů společnosti.

Systému zajišťování kvality ZČU v Plzni klade důraz rovněž na požadavky interních zainteresovaných stran, jednotlivých zaměstnanců a pracovišť univerzity vymezených Organizačním řádem ZČU. Z hlediska zaměstnanců a jednotlivých pracovišť ZČU je cílem systému zprůhlednění, zefektivnění a zlepšování podmínek pro plnění vzdělávací a tvůrčí činnosti, a s nimi souvisejících činností.

 

Související dokumenty:

(1) blíže k vymezení kvality v kontextu VŠ např. výstupy z projektu IPN Kvalita

(2) soulad se standardem ESG 1.1 Politika zajišťování kvality 

(3) kodex je dostupný na web. stránkách ZČU

Na všech úrovních řízení jsou vymezeny odpovědnosti a pravomoci hlavních aktérů v oblasti zajišťování a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.

Rada pro vnitřní hodnocení (dále jen “Rada”) – zřízena Statutem ZČU, řídí se Jednacím řádem Rady. Hlavní odpovědnosti a pravomoci: a)     schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností předložený předsedou rady před předložením návrhu akademickému senátu,
b)     řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností,
c)     zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a dodatky k této zprávě,
d)     vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností.
e)     schvaluje studijní programy předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu
f)      schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu.
Akademický senát je zřízen Statutem ZČU, řídí se Volebním řádem a Jednacím řádem AS ZČU a)     schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě
Vědecká rada je zřízena Statutem, řídí se Jednacím řádem VR ZČU. Hlavní odpovědnosti a pravomoci: a)     schvaluje na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,
b)     schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
c)     schvaluje na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
d)     projednává návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
e)     projednává záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena,
f)      projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy a návrhy dodatků k této zprávě.
Správní rada je zřízena Statutem, řídí se Jednacím řádem SR ZČU. Projednává zprávu o vnitřním hodnocení ZČU, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě. Další kompetence a pravomoci jsou vymezené ve Statutu.
Rektor

Je odpovědný za veškerou činnost na ZČU je v rámci svých obecných pravomocí a odpovědností daných zákonem. Odpovědnosti a pravomoci rektora jsou uvedeny ve Statutu ZČU.

 

Kvestor Je odpovědný rektorovi za řádné fungování všech podpůrných technicko-ekonomických činností, které mají vztah ke kvalitě všech činností. Odpovědnosti a pravomoci děkana jsou uvedeny ve Statutu ZČU v Pravidlech ZČU.
Prorektor Je odpovědný rektorovi v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci děkana jsou uvedeny zejména ve Statutu ZČU.
Děkan Je odpovědný za úroveň kvality vzdělávací, tvůrčí a související činnosti uskutečňovaných na příslušné fakultě v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci děkana jsou uvedeny zejména ve Statutu ZČU.
Proděkan

Je odpovědný rektorovi, resp. děkanovi v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci děkana jsou uvedeny ve Statutu ZČU a v Pravidlech ZČU.

 

Vedoucí katedry Je odpovědný za úroveň kvality vzdělávací, tvůrčí a související činnosti v rámci pravomocí jemu děkanem delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci vedoucího katedry jsou uvedeny v Organizačním řádu.
Ředitel ústavu Je odpovědný za úroveň kvality činností uskutečňovaných na příslušném ústavu v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci ředitele ústavu jsou uvedeny zejména ve Statutu ZČU.
Ředitel jiného pracoviště Je odpovědný za úroveň kvality činností poskytovaných jiným pracovištěm v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci ředitele jiného pracoviště určuje organizační řád jiného pracoviště.
Ředitel účelového zařízení Je odpovědný za úroveň kvality činností poskytovaných účelovým zařízením v rámci pravomocí jím delegovaných. Odpovědnosti a pravomoci ředitele účelového zařízení určuje organizační řád účelového zařízení.
Všichni zaměstnanci ZČU

jsou odpovědni za kvalitu vykonávaných činností v souladu se svým pracovním zařazením, druhem práce uvedeným v  pracovní smlouvě a konkretizované v pracovní náplni v souladu s Organizačním řádem, Kariérním řádem a na ně navazujícími předpisy.

 

 

Pravomoci a odpovědnosti dalších orgánů jsou stanoveny v příslušných předpisech ZČU a popisu pracovních míst.

„Kvalita jako uspokojení požadavků a rozvoj zaměstnanců“

Univerzita je založena na principu samosprávy vycházející z historické tradice. Samosprávné principy institucionálně chrání akademické svobody, nezávislost samostatného kritického myšlení a svobodné metody výuky a výchovy.

Naše hodnoty a způsoby chování jsou jádrem toho, jak naši zaměstnanci konají, což je stejně důležité jako to, co konáme.

Naše samosprávné rozhodování je opřeno o zásadu společné zodpovědnosti a loajality k celku.

 

Naše priority – budeme:

  1. atraktivní a získáme nejlepší pracovníky národní i mezinárodní úrovně
  2. rozvíjet a podporovat naše zaměstnance aby využili svůj potenciál a naplnili své kariérní aspirace
  3. posilovat loajalitu odměnou zaměstnanců uznáním jejich příspěvku pro dosažení priorit univerzity
  4. vytvářet a rozvíjet progresivní, kolaborativní a zdravé pracovní prostředí jako klíč k atraktivitě a loajalitě
  5. podporovat a zajišťovat vynikající vedení a řízení

 

Řízení lidských zdrojů

 

Získávání, udržení a rozvoj lidí jsou nezbytné předpoklady k dosažení úspěchů v jakékoli činnosti a to nejen v současné situaci, ale zejména v dalším dynamickém rozvoji, který nás čeká v budoucnosti.

Základem každé kvalitní personální strategie jsou personální procesy. Mohou být definovány a popsány různě, vždy s ohledem na jejich specifiku. Všeobecně se jedná o soubor těchto procesů – výběr, hodnocení, motivace, rozvoj zaměstnanců apod. Personální procesy je nezbytné koordinovat, provádět analýzy jejich průběhu a hodnotit realizační výstupy.

Na univerzitě jsou personální procesy detailně rozepsány v interní dokumentaci.

„Kvalita jako míra plnění cílů“

 

CÍLE STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ

Snahou ZČU je prosadit kulturu kvality do veškerých činností univerzity, tj. do činnosti vzdělávací, výzkumné, umělecké, servisní i do oblasti partnerství s vnějšími subjekty, přičemž kvalitu chápe ZČU ke vztahu k jasně stanoveným, relevantním a měřitelným cílům, které jsou součástí Strategického záměru.

 

Systém zajišťování kvality a vnitřního hodnocení kvality je navázán na strategii ZČU prostřednictvím Strategického záměru ZČU a jeho plánů realizace, a to napříč všemi oblastmi a prioritami, což odráží vztah mezi vzdělávací a tvůrčí činností a reflektuje třetí roli univerzity i kontext regionálního, národního i mezinárodního prostředí. Důraz na kvalitu všech činností je součástí strategie ZČU i jednotlivých součástí. Strategií ZČU se rozumí východiska, hodnoty, specifické, měřitelné a realizovatelné cíle a jejich indikátory popsané ve strategických dokumentech univerzity a součástí ZČU.

 

NÁSTROJE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ

Celouniverzitní úroveň

Strategický záměr univerzity dále jen SZ – představuje nejdůležitější dlouhodobou globální strategii univerzity, která vychází z přijatých vyšších strategických dokumentů České republiky a Evropské unie. Ve strategickém záměru jsou formulovány strategické cíle univerzity. Součástí jejich formulace jsou i základní ukazatele kvality a výkonu. Horizontální strategické cíle jsou cíle, jejichž naplnění prostupuje všemi činnostmi ZČU napříč strukturou liniového řízení. ZČU je využívá ve třech hlavních oblastech: vzdělávání, tvůrčí činnost a třetí role (přímé společenské působení). Strategické cíle vertikální jsou definované pro jednotlivé hlavní a podpůrné činnosti a jejich naplnění odpovídá struktuře liniového řízení.

Plán realizace strategického záměru univerzity pro konkrétní rok (dále jen PRSZ) – představuje roční strategický plán univerzity, který konkretizuje způsob naplňování strategických cílů tak, aby na konci sledovaného období byly dosaženy předpokládané výsledky. V případě nepředvídatelných okolností může PRSZ vyústit k úpravě SZ. Hlavní součást PRSZ jsou taktické cíle, tj. priority univerzity pro daný kalendářní rok, které mají jednotnou strukturu: označení, anotace obsahu, současný stav, cílový stav, měřitelné indikátory, metody dosažení cíle, zodpovědnost a kontrola. Tyto cíle vycházejí ze strategických cílů univerzity tak, aby na konci plánovacího období byly splněny všechny indikátory. Indikátory jsou navrženy ve dvou úrovních. První úroveň představují indikátory klíčové, které jsou pravidelně monitorovány a hodnoceny na úrovni vedení ZČU a slouží k hodnocení naplňování celkové strategie ZČU určené schváleným strategickým záměrem. Druhou úroveň představují indikátory pomocné, které vyhodnocují zodpovědní gestoři jednotlivých priorit a slouží jako podpora pro hodnocení plnění prioritních cílů.

Institucionální plán rozvoje univerzity (dále jen IP) – představuje dokument, který navazuje na PRSZ,definuje konkrétní strategické aktivity pro daný kalendářní rok a přiřazuje k nim finanční zdroje přidělené univerzitě na tento účel ministerstvem.

Segmentové strategie – představuje doplnění a upřesnění výše uvedených základních strategických dokumentů univerzity pro vybrané oblasti činnosti univerzity, jako např. v oblasti ICT, vnější a vnitřní komunikace, strategii rozvoje VaVaI, strategii internacionalizace, strategie bezpečnosti, personální strategie apod. Klíčovou segmentovou strategií je rovněž Akční plán zlepšování vycházející z komplexního interního hodnocení kvality všech činností (viz dále).

Úroveň fakult a ústavů

Strategické záměry fakult nebo vysokoškolských ústavů – představují základní dlouhodobé strategie součástí ZČU. Tyto strategie nižšího řádu vycházejí ze strategických cílů ZČU a přinášejí konkrétní metody, cíle a indikátory plnění cílů pro naplnění strategických plánů součástí.

Plán realizace strategického záměru fakulty nebo vysokoškolského ústavu pro konkrétní rok – představuje roční strategický plán součástí. Kromě toho, že umožňují strategické plánování managementu součástí, představují i základní nástroj ročního reportingu součástí směrem k vedení ZČU.

Úroveň jiných pracovišť a servisních útvarů

Strategické záměry jiných pracovišť a servisních útvarů vycházejí ze strategických cílů ZČU a přinášejí konkrétní metody, cíle a indikátory pro realizaci podpůrných činností směřujících k naplňování strategie ZČU. Kromě toho, že umožňují strategické plánování managementu jiných pracovišť a servisních útvarů, představují i základní nástroj jejich řízení ze strany vedení ZČU. Plány realizace strategických záměrů jiných pracovišť a servisních útvarů pro konkrétní rok představují roční vymezení taktických cílů příslušných pracovišť.

 

TVORBA STRATEGIE

Celouniverzitní úroveň

Za tvorbu strategického záměru je odpovědný prorektor pro rozvoj a vnější vztahy („PR-R“). PR-R připravuje strategický záměr ZČU v souladu se zákonem ve spolupráci se strategickým týmem, tvořeným zástupci fakult, akademického senátu, studentů, dalších členů akademické obce a popřípadě zástupců jiných pracovišť a účelových zařízení, jmenovaným rektorem. Návrh strategického záměru ZČU projednává rektor před jeho předložením Akademickému senátu ZČU („AS ZČU“) v grémiích stanovených v příslušné vnitřní normě. Připomínky k návrhu strategického záměru ZČU vypořádává PR-R. Návrh strategického záměru ZČU po projednání schvaluje AS ZČU a Správní rada ZČU dle postupu příslušné vnitřní normy. Strategický záměr ZČU zveřejňuje PR-R v termínu a formě, kterou stanoví ministerstvo – MŠMT.

Úroveň fakult

Za tvorbu strategického záměru fakulty je odpovědný děkan, který připravuje strategický záměr fakulty způsobem obdobným způsobu přípravy strategického záměru ZČU.

Návrh strategického záměru fakulty projednává děkan s rektorem a vedením univerzity. Připomínky vedení univerzity vypořádá děkan. Návrh strategického záměru fakulty děkan po jeho projednání s rektorem a vedením a před předložením akademickému senátu fakulty projedná v grémiích stanovených v příslušné vnitřní normě. Připomínky k návrhu strategického záměru fakulty vypořádává děkan. Návrh strategického záměru fakulty po projednání schvaluje AS fakulty dle postupu příslušné vnitřní normy.

Úroveň vysokoškolských ústavů

Za tvorbu strategického záměru ústavu je odpovědný ředitel ústavu, který připravuje strategický záměr ústavu způsobem obdobným způsobu přípravy strategického záměru ZČU.

Návrh strategického záměru ústavu projednává ředitel s rektorem a vedením univerzity. Připomínky vedení univerzity vypořádá ředitel. Návrh strategického záměru ústavu schvaluje rektor.

Úroveň jiných pracovišť a účelových zařízení

Návrh strategického záměru jiného pracoviště a účelového zařízení projednává ředitel pracoviště s kvestorem či příslušným prorektorem, případně s vedením univerzity. Připomínky kvestora, prorektora či vedení univerzity vypořádá ředitel. Návrh strategického záměru schvaluje rektor.

 

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI STRATEGIÍ A PLÁNOVÁNÍ ZMĚN

Nástroje hodnocení účinnosti strategií jsou zejména:

Výroční zprávy o činnosti a hospodaření univerzity – představují dokumenty zaměřené na následné hodnocení účinnosti již přijaté strategie, včetně plnění institucionálního plánu pro daný rok a po schválení příslušnými grémii jsou předkládány MŠMT. Zároveň slouží k prezentaci ZČU navenek.

Výroční zprávy o činnosti a o hospodaření součásti – představují hodnocení účinnosti přijaté strategie a její aktualizace pro daný rok na střední úrovni řízení.

Hodnocení plánu realizace strategického záměru fakulty nebo vysokoškolského ústavu pro konkrétní rok – plnění cílů definovaných v tomto dokumentu je průběžně monitorováno a minimálně jednou ročně hodnoceno na formálním setkání vedení ZČU a vedení příslušné součásti.

Hodnocení plánů realizace strategických záměrů jiných pracovišť a servisních útvarů – plnění cílů je průběžně monitorováno a minimálně jednou ročně hodnoceno vedením ZČU nebo příslušným nadřízeným.

 

Ve strategickém záměru a plánech realizace strategického záměru jsou stanoveny strategické cíle, cílový stav, měřitelné indikátory (ukazatelé výkonnosti, které jsou navázané na plnění strategických cílů) a metody dosažení cíle, zodpovědnost vedoucích pracovníků, způsob a termíny kontroly a informace o projektové podpoře. Projekty směřují do všech oblastí činnosti VŠ. Ukazatelé výkonnosti jsou stanovovány na základě provedené analýzy výsledků předchozího období. Výkonnost je hodnocena pravidelně ve stanovených periodách vedením univerzity i dalšími orgány (kolegiem rektora, akademickým senátem, vědeckou a správní radou). Kontrola plnění jednotlivých ukazatelů je prováděna v předem stanovených intervalech – na konci kalendářního roku je provedeno souhrnné konstatování stavu. Je nastavena možnost změnit Strategický záměr i PRSZ dle konkrétních zjištění, je vytvořen PRSZ na jednotlivé roky. Rizika ohrožující splnění cílů stanovených strategickým záměrem jsou vyhodnocována v rámci systému řízení rizik.

 

Tab. Přehled hodnocení účinnosti strategií

PRUBĚŽNÉ HODNOCENÍ: Úroveň/výstup: Monitoring: Hodnocení:
Plán realizace STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU ZČU hodnocení UNIVERZITY
Plnění PRSZ, vyhodnocení PRSZ předchozího období a tvorba PRSZ na následující období (vč. IP – finance dle priorit) Plán realizace strategického záměru 4* ročně (vedení ZČU) 1* rok
Plán realizace STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU SOUČÁSTÍ hodnocení FAKULTY/ ÚSTAVU
Plnění PRSZ, vyhodnocení PRSZ předchozího období a tvorba PRSZ na následující období Plán realizace strategického záměru Zpravidla 4* ročně (vedení) součástí) 1* rok
Výroční zpráva o činnosti ZČU hodnocení UNIVERZITY
Zhodnocení účinnosti strategie předchozího roku Výroční zpráva o činnosti ZČU 1* rok
Výroční zpráva o činnosti součásti hodnocení FAKULTY/ ÚSTAVU
Zhodnocení účinnosti strategie předchozího roku Výroční zpráva o činnosti 1* rok
Výroční zpráva o hospodaření ZČU hodnocení UNIVERZITY
Zhodnocení účinnosti strategie předchozího roku Výroční zpráva o hospodaření ZČU 1* rok
Výroční zpráva o hospodaření součásti hodnocení FAKULTY/ ÚSTAVU
Zhodnocení účinnosti strategie předchozího roku Výroční zpráva o hospodaření 1* rok
Evaluace součástí hodnocení FAKULTY/ÚSTAVU
Hodnocení součástí Zhodnocení strategie součástí vedením univerzity – formální setkání, zápis, opatření pro zlepšení 1* rok

 

Tab. Přehled hodnocení účinnosti strategií – pětileté období

PRAVIDELNÁ HODNOCENÍ: Výstup: Periodicita:
TVORBA STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU ZČU hodnocení UNIVERZITY
Analytická část – vyhodnocení SZ předchozího období a tvorba SZ na následující období Strategický záměr (aktuálně 2016-2020) 5 let
TVORBA STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU SOUČÁSTÍ ZČU Hodnocení FAKULTY/ SOUĆÁSTI/ JINÉHO PRACOVIŠTĚ a plán na následující období
Analytická část – vyhodnocení SZ předchozího období a tvorba SZ na následující období (součásti) komplementární se Strategickým záměrem ZČU – Strategický záměr součástí (aktuálně 2016-2020) 5 let
Analytická část – vyhodnocení SZ předchozího období a tvorba SZ na následující období (jiná pracoviště) komplementární se Strategickým záměrem ZČU – Strategický záměr jiného pracoviště (aktuálně 2016-2020) 5 let

 

ZČU se při tvorbě, realizaci a hodnocení strategie opírá o soustavu vnitřních předpisů a vnitřních norem. Interní komunikace strategických dokumentů je zajištěna projednáním v příslušných grémiích (AS ZČU, kolegium rektora) a následně ve standardní struktuře řízení dle Organizačního řádu ZČU. Strategické dokumenty univerzity i fakult a součástí jsou přístupné zaměstnancům univerzity.

Podrobnosti plánování, tvorby, realizace a hodnocení strategie stanovuje vnitřní norma rektora a pokyn prorektora.

„Kvalita jako excelence a zlepšování“

 

I. AKTUALITY

Aktuální žebříček univerzit světa U-Multirank 2019 hodnotí 1711 vysokoškolských institucí z 96 zemí světa. Západočeská univerzita v Plzni dosáhla mezi českými vysokoškolskými institucemi druhého nejlepšího výsledku.

Jak uvádí server Věda a výzkum, který na výsledky U-Multiranku upozornil, žebříček sestavuje nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE) a podílí se na něm také Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente nebo Centre for Science and Technology Studies (CWTS).

Školy získávají individuální skóre od „A“ (velmi dobré) po „E“ (slabé) napříč různými oblastmi, rozdělenými do pěti základních kategorií, jimiž jsou výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení. U-Multirank tedy nelze chápat jako soutěž, jde především o zdůraznění toho, kde má jaká škola své silné a slabé stránky. Uchazečům o studium pak hodnocení poskytuje on-line nástroj, s jehož pomocí si mohou na základě porovnatelného typu údajů vybírat mezi univerzitami a jednotlivými obory. Vyhledávat ve výsledcích mohou podle země a oboru i s ohledem k obecným charakteristikám univerzity, jako je například její velikost nebo staří.

Součástí hodnocení je také 18 českých vysokoškolských institucí. Jak ukazuje graf na webu U-Multiranku, z pěti hlavních kategorií žebříčku jsou české vysoké školy nejsilnější v oblasti internacionalizace, naopak jako nejslabší se podle žebříčku jeví oblast transferu znalostí.

Právě míra internacionalizace má podle celkových výsledků pozitivní vliv i na úspěch v dalších oblastech, především na transfer znalostí, výzkum a vzdělávání. Školy více otevřené zahraniční spolupráci mají o 39 % vyšší podíl publikací společně s průmyslovými partnery, zakládají o 80% více spin-off firem a 2,5krát více patentují výsledky svých výzkumů. Kromě toho jsou studenti „otevřených“ univerzit více spokojeni s výukou.

Co se týče celkového hodnocení českých vysokoškolských institucí, nejvyššího počtu hodnocení „A“ dosáhla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (9), za ní následují shodně se sedmi „áčky“ Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. U řady českých vysokých škol však nejsou obsaženy údaje ve všech dílčích kritériích, hodnocení proto není zcela přesné.

Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti podléhají pravidelnému hodnocení. Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU se uskutečňuje jako vnitřní a vnější hodnocení.

II. KOMPLEXNÍ VNITŘNÍ HODNOCENÍ

Komplexní vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností (dále jen „Komplexní vnitřní hodnocení“) je založeno na principu sebehodnocení předpokladů a výsledků v klíčových oblastech:

  1. Vedení
  2. Strategie
  3. Pracovníci
  4. Partnerství a zdroje
  5. Procesy, výrobky a služby
  6. Zainteresované strany – výsledky
  7. Pracovníci – výsledky
  8. Společnost – výsledky
  9. Ekonomické (klíčové) výsledky

 

Metodika Komplexního vnitřní hodnocení[1] je odvozena z:

  • Modelu excelence EFQM
  • Modelu komplexního hodnocení kvality institucí terciálního vzdělávání (ITV)
  • Standardů a směrnic pro zajišťování kvality v evropském prostoru vysokého školství (ESG)

Pro potřeby hodnocení je k dispozici:

  • Rámec pro hodnocení ZČU (využívá strukturu modelu excelence EFQM, je harmonizován s požadavky ESG a uzpůsoben situaci na ZČU)[2]
  • Průvodce hodnocením ZČU[3]

Cíl hodnocení:

  • Komplexní zhodnocení všech oblastí činnosti ZČU (pedagogických, vědeckých, třetí role i ostatních činností), výběr priorit dalšího zlepšování univerzity a následná implementace zlepšení v praxi

Výstupy komplexního vnitřního hodnocení:

  • Výstupem hodnocení jsou podklady pro tvorbu „Zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností“.

Perioda hodnocení:

  • Komplexní vnitřní hodnocení se provádí nejméně jednou za pět let. Konkrétní termín, ke kterému bude předložena „Zpráva“ jako výstup hodnocení, stanovuje Rada pro vnitřní hodnocení.

Proces Komplexního vnitřního hodnocení:

  1. RVH před hodnocením posoudí metodiku hodnocení a zajistí její aktualizaci, a to zejména na základě výsledků předchozího hodnocení, přijatých opatřeních vedením a dalších vnějších i vnitřních vlivů. K aktualizaci metodiky bude využita vnitřní i vnější podpora.
  2. Rektor, na návrh RVH, jmenuje Tým interních hodnotitelů, který zpracuje komplexní hodnocení, přičemž využívá informací z vnitřku i vnějšku univerzity. Tým hodnotitelů je zpravidla složen z manažera hodnocení, koordinátorů jednotlivých oblastí, gestorů jednotlivých oblastí, hodnotitelů a externího poradce.
  3. Vedení univerzity vytvoří na základě výsledků hodnocení Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie). Akční plán obsahuje konkrétní opatření, termíny, odpovědnosti a předá tento dokument RVH k projednání. RVH může doplnit Akční plán v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení.
  4. RVH zpracuje na základě výsledků hodnocení a projednaného Akčního plánu Zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU (dále jen „Zpráva o vnitřním hodnocení“). Zpráva obsahuje vedle výstupů výstupy z komplexního hodnocení rovněž konkrétní výsledky z jednotlivých oblastí za předchozí období (vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností, která proběhla v daném období), a opatření přijímaná za účelem zlepšování
  5. Zprávu projednává Vědecká rada ZČU, Správní rada ZČU, Rada pro vnitřní hodnocení ZČU a schvaluje Akademický senát ZČU.

RVH může v návaznosti na návrh předsedy RVH jmenovat Tým externích hodnotitelů, zpravidla složený z manažera hodnocení, externích hodnotitelů a externího poradce, který na základě rozhodnutí RVH: ověří komplexní vnitřní hodnocení tak, že:

  1. selektivně vybere 10 až 20% hodnocených oblastí a ověří závěry interního hodnocení v těchto oblastech;
  2. nebo zpracuje plné vnější hodnocení podle aktuální metodiky vnitřního hodnocení.

Vedení univerzity doplní na základě výsledků hodnocení Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie) a zprávu o tom předá RVH. RVH může doplnit Akční plán v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení. Výsledky externího hodnocení slouží RVH rovněž jako podklad pro aktualizaci metodiky hodnocení.

RVH rozhodne na základě závěrů z hodnocení externích expertů o modifikaci metodiky, resp. kritérií hodnocení a hodnotícím rámci, postupů v rámci vnitřního hodnocení a aktualizaci opatření v Akčním plánu vedoucích ke zlepšení.

 

Tab. Komplexní hodnocení kvality

PRAVIDELNÁ HODNOCENÍ: Výstup: Periodicita:
Komplexní vnitřní hodnocení hodnocení UNIVERZITY
Komplexní sebehodnocení předpokladů a výsledků univerzity v klíčových oblastech.

Hodnotící rámec

(zpracovaný týmem hodnotitelů)

5 let
Přijatá opatření na výsledky hodnocení

Akční plán zlepšování

(s provazbou na SZ, resp. PRSZ)

5 let
Výstupy z komplexního hodnocení, konkrétní výsledky z jednotlivých oblastí za předchozí období (zpravidla 5 let) a plán opatření směřující ke zlepšení

Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU

(vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností provedených v daném období)

 

5 let
PRUBĚŽNÉ HODNOCENÍ: Výstup: Monitoring: Hodnocení:
Plnění, vyhodnocení Akčního plánu předchozího období + plán na následující období Akční plán zlepšování – roční (jako součást PRSZ) 4* ročně 1* rok
Vyhodnocení naplňování opatření – změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních; může být zaměřena tematicky, obsahuje informaci o výsledcích komplementárních hodnocení

Dodatek zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností ZČU

(vč. výsledků z detailnějších komplementárních hodnocení uskutečňovaných v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností provedených v daném roce)

 

1* rok

 

Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a dodatky k této zprávě 1*5 let (v zavádějící fázi častěji – sladění SZ a ZoVHOK – je podkladem pro strategii).

 

Obr. Strategie – roční cyklus – harmonogram

 

diagram

 

 

Na Komplexní vnitřní hodnocení navazují detailnější komplementární průběžná a periodická hodnocení realizovaná v rámci vzdělávací, tvůrčí činnosti a souvisejících činností (viz níže). Různé typy hodnocení mají synergický efekt.

III. VNĚJŠÍ HODNOCENÍ

I.         HODNOCENÍ AKREDITOVANÝM SUBJEKTEM

ZČU si může provedení vnějšího hodnocení zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící agentury, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství). V tomto případě se vnější hodnocení zpravidla zaměřuje na institucionální hodnocení, hodnocení programů, hodnocení procesů a vybraná témata ověřující naplňování ESG. O zadání tohoto typu hodnocení rozhoduje na návrh předsedy Rada pro vnitřní hodnocení.

Na základě výsledků vnějšího hodnocení vedení univerzity doplní Akční plán zlepšování jako strategii druhého řádu, která navazuje na činnosti uskutečňované v rámci průběžně monitorovaného a každoročně aktualizovaného Strategického plánu rozvoje (kontrola plnění opatření je součástí reportingu o plnění SPR – ad část Strategie) a zprávu o tom předá RVH. RVH může navrhnout doplnění Akčního plánu v návaznosti na výsledky hodnocení o vlastní návrhy opatření vedoucí ke zlepšení. Výsledky externího hodnocení slouží RVH rovněž jako podklad pro aktualizaci metodiky hodnocení.

 

Vnější hodnocení ZČU provádí rovněž v případech uvedených v § 84 Zákona o vysokých školách Národní akreditační úřad.

 

IV. MEZINÁRODNÍ HODNOCENÍ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI

 

Hodnocení vysokoškolských institucí se provádí řadu let. Vedle klasifikace celých institucí se provádějí i hodnocení konkrétních studijních programů. Hodnotící agentury k tomu mají vlastní algoritmy. Jde o hodnocení vzdělávací a tvůrčí činnosti, a to v různém poměru. Významněji je většinou hodnocena činnost tvůrčí. Dále je hodnocen způsob a výše jejich financování. U vzdělávací činnosti jde kromě financování zejména o způsob přijímání ke studiu, internacionalizaci studia, zaměstnatelnost absolventů. U tvůrčí činnosti pak kromě způsobu a výše financování je to excelence výzkumu, citační index, udílení cen, vazba na vnější prostředí, jako je průmysl nebo nezisková sféra. V úvahu je brána i historická pověst, ev. další kritéria. Některé agentury, např. U-Ranking, hodnotí i spolupráci v rámci regionu. Většinou jde o celosvětové hodnocení institucí, některé agentury hodnotí i instituce v rámci určitých regionů, např. světadílů, nebo podle rozvinutosti ekonomik (BRICS, rozvíjející se ekonomiky apod.). Je možno vést debatu o užitečnosti a přesnosti jednotlivých žebříčků. Na druhé straně je třeba podotknout, že každé srovnání nutí k zamyšlení a zpětnovazebně k touze po zlepšení tam, kde je to třeba, a tak přispívá ke konkurenci mezi univerzitami po celém světě. Tak se na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU) i děje.

ZČU je pravidelně hodnocena několika mezinárodními agenturami, a to dvěma způsoby. U dvou,
U-Ranking a THE, připravují podklady podle aktuálního požadavku agentury. U ostatních si data z různých databází hodnotitelé získávají sami.

Celosvětové agentury, které hodnotí ZČU zpravidla 1x ročně[1]:

  • U-Ranking[2] – jedná se o hodnocení, které na rozdíl od ostatních nevytváří žebříčky, ale slouží k porovnávání jednotlivých studijních programů různých vysokých škol. Každým rokem se mění a je uživatelsky velmi příjemné. Doprovodným materiálem je i studentská anketa. Její výstup pak může sloužit zpětnovazebně nebo i možným zájemcům o studium, stejně tak jako ostatní data. Na rozdíl od jiných také U-Ranking hodnotí vztah univerzity k regionu („třetí role“), dále vzdělávací činnost, výzkumnou činnost, transfer znalostí, ale
    i umělecké výstupy, jako jsou výstavy a koncerty.
  • THE[3] – hodnotí vzdělávací a výzkumnou činnost, jako např. prostředí na univerzitě, publikace a citace, objem finančních prostředků, a to jak na vzdělávací činnost, tak i výzkum. Dále pak mezinárodní reputaci univerzity, příjmy z průmyslu a transfer znalostí. Západočeská univerzita se v rámci České republiky umísťuje na 8. – 9. místě za metropolitními univerzitami. Žebříčky jsou uváděny jako celosvětové, evropské a rozvíjejících se ekonomik, mezi něž je ČR řazena.
  • QS World University Ranking[4] – jde jednak o celosvětový žebříček, ale jsou zde uváděny
    i regionální žebříčky, jako evropský a rozvíjejících se ekonomik (kam je řazena i ČR). Hodnotí se: akademická reputace, zaměstnatelnost absolventů, počty studentů na fakultách, citace, mezinárodní věhlas. Západočeská univerzita se umísťuje na 7. – 8. místě v ČR opět za metropolitními univerzitami (v r. 2019 na 105. místě v rámci rozvíjejících se ekonomik).
  • UniRank[5] – žebříček zahrnuje 13 000 světových univerzit, kritériem je webová popularita. V rámci ČR je ZČU na 7. místě.
  • The Ranking Web of Universities[6] – žebříček hodnotí univerzity dle webové popularity
    a impaktu. Západočeská univerzita v Plzni se umístila celosvětově na 1 242. místě, v Evropě na 507. místě a v ČR na 9. místě.
  • Round University Ranking[7] – jde o ruský žebříček, který kromě umístění ještě zařazuje univerzity do diamantové, zlaté, stříbrné, bronzové, měděné a světové ligy. Hodnotí se vzdělávací činnost, výzkum, mezinárodní věhlas a finanční udržitelnost/stabilita. V r. 2016 byla ZČU na 659. místě ve světě a 4. místě v ČR, v r. 2017 ve světě na 696. místě a 5. v ČR
    a v r. 2018 ve světě na 685. místě a v ČR 5.

Jak je v úvodu uvedeno, žebříčky univerzit mohou být využity jako součást jejich marketingové strategie. Celkový obraz je spíše patrný ze znalostí ukazatelů. Většina agentur více (i když různým měřítkem) hodnotí výzkumné aktivity než vzdělávací činnost. Výjimku tvoří U-Ranking, který hodnotí univerzitu vyváženě v rámci všech tří jejích rolí. Výstup z tohoto hodnocení umožňuje zpětnovazebné srovnávání jednotlivých hodnocených oborů i s využitím pohledu studentů jak na způsob vzdělávání a tvůrčí činnosti, tak i na vhodnou infrastrukturu.

Západočeská univerzita v Plzni se umísťuje v jednotlivých žebříčcích v rámci České republiky na 4. – 9. místě, což odpovídá jejímu významu v rámci státu. Na místech před ní se většinou, i když ne vždy, umísťují pražské (zejména UK a ČVUT) a brněnské (zejména MU a VUT) univerzity a také UP Olomouc a někdy VŠB TUO Ostrava, ČZU Praha nebo VŠCHT Praha. V některých hodnoceních, která preferují zejména výzkumnou aktivitu, se někdy umísťuje JČU před Západočeskou univerzitou, UPa se umísťuje na stejných pozicích jako ZČU.

V rámci vnitřního a vnějšího hodnocení ZČU proběhlo v roce 2018 také zahraniční hodnocení expertním týmem European Association od Distance Teaching Universities (dále jen EADTU). Hlavní myšlenky tohoto hodnocení jsou shrnuty v dokumentu „Report of Findings – Recommendations for Mainstreaming Digital Education (EMPOWER University of West-Bohemia)“, který zpracovala pro Západočeskou univerzitu v Plzni EADTU v listopadu 2018.

Report EADTU v rámci projektu EMPOWER shrnuje aktuální situaci na Západočeské univerzitě v Plzni v jejím regionálním i národním kontextu. Dokumentuje velmi pozitivní vývoj, ke kterému na ZČU dochází v posledních několika letech a který poskytuje solidní základ do budoucna. Univerzita je konfrontována s řadou příležitostí (např. rostoucí internacionalizace vzdělávání, plánované MOOC kurzy, potenciál celoživotního vzdělávání, již používané a stále se rozvíjející digitální vzdělávací prostředí na ZČU, vyjadřované nadšení některých akademických pracovníků atd.). Nicméně jsou tu i výzvy a bariéry (např. nedostatečný silný, centrální, integrovaný systém služeb pro podporu digitálního vzdělávání, nedostatečné ohodnocení učitelů, kteří se věnují online vzdělávání, nedostatečné pobídky pro zapojení kateder). Na základě svých znalostí a mezinárodních zkušeností v oblasti digitálního vzdělávání sestavil expertní tým EADTU pro Západočeskou univerzitu v Plzni deset doporučení.

 

[1] (Pozn.: V některých žebříčcích, které uvádějí souhrnné pořadí, např. 500 – 1000 apod., jsou spolu se ZČU někdy hodnoceny také UTB, JČU, OU, UPa. V takovém případně jsou vysoké školy uváděny v abecedním pořadí.)

[2]U-Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://www.u-ranking.es/en/index2.php

[3]The World University Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.timeshighereducation.com/

[4] QS Top Universities, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.topuniversities.com/qs-world-university-rankings

[5] Uni Rank, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: https://www.4icu.org/

[6] RANKING WEB OF UNIVERSITIES, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://webometrics.info/en

[7] RUR Round University Ranking, 2019 [online]. [cit. 7. 2. 2019]. Dostupné z: http://roundranking.com/

„Kvalita jako standard a uspokojení požadavků studentů, absolventů a zaměstnavatelů“

Kvalita výuky je ovlivněna přímým vztahem mezi pedagogem a studentem a nezávisí pouze na schopnostech studenta a pedagoga, ale i na prostředí a materiálních podmínkách, ve kterých výuka a studium probíhá. Koncepce zajišťování kvality vzdělávacího procesu plně odráží požadavky i dlouhodobé záměry jak univerzity, tak i společnosti. V úvahu bere i demografické a ekonomické podmínky regionu a požadavky na absolventy ze strany potenciálních zaměstnavatelů.

 

Blíže k zajišťování a hodnocení STUDIJNÍCH PROGRAMŮ

Blíže k zajišťování a hodnocení CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Blíže k zajišťování a hodnocení HABILITAĆNÍHO A JMENOVACÍHO ŘÍZENÍ

OD PLÁNOVÁNÍ (AKREDITACE) PŘES REALIZACI K HODNOCENÍ

Kvalita výuky je ovlivněna nejen přímým vztahem mezi pedagogem a studentem a nezávisí pouze na schopnostech studenta a pedagoga, ale i na prostředí a materiálních podmínkách, ve kterých výuka a studium probíhá. Koncepce zajišťování kvality vzdělávacího procesu na fakultě filozofické odráží požadavky i dlouhodobé záměry univerzity, fakulty i společnosti. V úvahu bere i demografické a ekonomické podmínky regionu a požadavky na absolventy ze strany potenciálních zaměstnavatelů.

I. ZAJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ KVALITY STUDIJNÍHO PROGRAMU – TVORBA A SCHVALOVÁNÍ STUDIJNÍHO PROGRAMU

ZČU uskutečňuje bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, a to:

a) na základě akreditace, kterou uděluje Akreditační úřad, nebo

b) na základě schválení studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení, pokud ZČU uskutečňuje studijní program v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má ZČU institucionální akreditaci.

i. Akreditace studijního programu Národním akreditačním úřadem – základní fáze:

V případě záměru rozšíření akreditace studijního programu a záměr prodloužení akreditace studijního programu je postupováno obdobně.

ii. Schvalování studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení v případě studijních programů v rámci oblasti vzdělávání, pro které má ZČU institucionální akreditaci – základní fáze:

 V případě návrhu rozšíření akreditace studijního programu a návrhu prodloužení akreditace studijního programu je postupováno obdobně. 

iii. Realizace studijních programů

Obr. Cyklus zajišťování kvality studijních programů a ESG standardy – realizační část

 

 

Zdroj: Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area (ESG). (2015). Brussels, Belgium.

iv. Hodnocení kvality studijního programu

Proč hodnotit studijní program?

Cílem hodnocení studijních programů je zlepšovat jejich kvalitu s ohledem na požadavky různorodých zainteresovaných stran, kterými jsou uchazeči, studenti, absolventi, zaměstnavatelé, instituce soukromého, veřejného a neziskového sektoru (tuzemské i zahraniční); v širším pojetí rovněž veřejnost, stát a společnost, a dále zaměstnanci univerzity. Zlepšování studijních programů v souladu s požadavky klíčových zainteresovaných stran je nezbytnou podmínkou pro přežití studijního programu v konkurenčním prostředí nabídek jiných studijních programů i jiných možností (pracovní trh, aj.). A mj. je požadavek pravidelného hodnocení studijních programů nedílnou součástí ESG standardů (požadavky v oblasti zajišťování kvality v evropském kontextu) i požadavků NAÚ (požadavky v oblasti zajišťování kvality v českém kontextu).

Obr. Cyklus zajišťování kvality studijních programů a ESG standardy – hodnotící část

Souhrnné (pravidelné) hodnocení:

 

Průběžné hodnocení (roční):

„Kvalita jako rozvoj poznání“

Tvůrčí činnost je jednou z hlavních činností univerzity, je propojena se vzdělávací činností a je realizována v národním i mezinárodním kontextu, se zapojením studentů a ve spolupráci s praxí. Tvůrčí činnost se na ZČU uskutečňuje v celém rozsahu, od činností badatelských k vývojovým a aplikačním činnostem ve vazbě na potřeby praxe. ZČU chrání svobodu ve výzkumu, podporuje kritické myšlení, volný přístup k informacím a ctí demokratické a akademické hodnoty. Pokrývá a propojuje technické, přírodovědné, humanitní, společenské, zdravotní a umělecké disciplíny, pro které si stanovila i své základní priority. Ve výzkumu a umělecké činnosti patří k významným  českým vysokým školám a je uznávána i v mezinárodním prostředí. Na univerzitě je podporován základní i aplikovaný výzkum a také aktivity přímo související s inovacemi a s transferem znalostí. V základním výzkumu a většinou i v aplikovaném výzkumu se nevyžadují okamžité výsledky, ale zejména cílevědomá, kvalitní a trpělivá badatelská činnost. Naopak inovační a v některých případech aplikační projekty či zakázky jsou časově limitovány. Univerzita svojí výzkumnou, vývojovou a inovační činností přispívá zejména k obohacení veřejně přístupných poznatků, k udržitelnému rozvoji a k řešení společenských výzev.

Kvalita a rozsah výzkumu a vývoje na univerzitě se zvyšuje. To dokumentuje hodnocení výzkumných organizací prováděné Radou pro výzkum, vývoj a inovace, které je základem pro tzv. institucionální financování výzkumu a vývoje. Stejně tak poskytovatele finanční podpory, v čele s nejvýznamnějším MŠMT, potvrzují svým hodnocením dobré postavení ZČU. O tom, že pozice univerzity v rámci vysokých škol a výzkumných ústavů se posiluje, svědčí i srovnání prováděné z uznávané mezinárodní databáze Elsevier Science. Univerzita patří v oblasti výzkumu a vývoje mezi deset nejlepších vysokých škol v České republice a v aplikační oblasti se zařadila dokonce mezi prvních pět.

V rámci doplňkové činnosti se na univerzitě přijímají i zakázky smluvního výzkumu, které přichází nejenom ze soukromého sektoru. Tím univerzita přispívá k rychlému transferu znalostí a poznatků do praxe. Pro posílení této činnosti rozvíjí odbor Transferu a smluvního výzkumu na úseku prorektora pro výzkum a vývoj a využívá zkušeností Rady pro rozvoj transferu poznatků. V tomto směru spolupracuje i s Plzeňským vědecko technickým parkem, s Business Innovation Centre (BIC), se statutárním městem Plzní, a také s Plzeňským a Karlovarským krajem.

 

Tvůrčí činnost na ZČU zahrnuje:

  • projektovou činnost
  • vnitřní grantový systém
  • vnitřní soutěž
  • grantovou podpora studentů (GRAS)
  • mobilitu akademických a vědeckých, výzkumných a vývojových zaměstnanců a studentů
  • vydavatelskou činnost
  • ochranu, nakládání s výsledky tvůrčí činnosti a transfer poznatků
  • vykazování výsledků tvůrčí činnosti
  • spolupráci s praxí
  • zahraniční spolupráci
  • účast v mezinárodních hodnocení VŠ
  • péče o lidské zdroje
  • habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem
  • ocenění

 

Projektovou činnost (čl. 65 vnitřního předpisu PSZHK) upravuje směrnice rektora č. 21R/2013 Správa projektů. K evidenci projektů slouží modul Granty a projekty (GAP). Technickou podporu zajišťuje CIV.

Podávání projektů financovaných z evropského rozpočtu podporuje část Programy EK Motivačního systému ZČU, na projekty financované Evropskou výzkumnou radou je zaměřena část ERC Motivačního systému ZČU.

Projektové centrum ZČU

Vnitřní grantový systém – obsahuje specifický výzkum (čl. 66 vnitřního předpisu PSZHK), který se skládá ze studentské grantové soutěže a studentské vědecké konference, a motivační systém (podpora dosahování výsledků tvůrčí činnosti, podpora absolventů doktorských studijních programů a talentovaných studentů zejména doktorských a magisterských studijních programů, podpora podávání projektů do programů EK, podpora projektů financovaných z ERC a podpora smluvního výzkumu). Vnitřní grantový systém je v gesci prorektora pro výzkum a vývoj (PR-V) a je upraven směrnicí rektora č. 3R/2015 Grantový systém.

Vnitřní soutěž – institucionální podpora (čl. 67 vnitřního předpisu) upravuje směrnice rektora č. 32R/2014 Vnitřní soutěž. Vnitřní soutěž je také v gesci PR-V. K evidenci projektů interních grantových soutěží slouží modul IGA informačního systému ZČU. Technickou podporu zajišťuje CIV.

Grantová podpora aktivit studentů – GRAS (čl. 68 vnitřního předpisu PSZHK) je je upravena směrnicí rektora č. 1R/2019 Grantová podpora aktivit studentů. Harmonogram soutěží je zveřejněn na webových stránkách univerzity – gras.zcu.cz.

Mobilitu akademických a vědeckých, výzkumných a vývojových zaměstnanců a studentů (čl. 69 vnitřního systému PSZHK) upravuje směrnice Mobilita 4P/2016.

Vydavatelskou činnost (čl. 70 vnitřního předpisu) upravuje směrnic e rektora 3R/2017 Ediční činnost. Vědeckou redakci stanoví pokyn prorektora č. 7P/2016 Vědecká redakce.

Ochranu, nakládání s výsledky tvůrčí činnosti a transfer poznatků (čl. 71 vnitřního předpisu) upravuje směrnice rektora č. 11R/2014 Ochrana duševního vlastnictví a transfer poznatků. Zřízena je Rada pro rozvoj transferu poznatků. Rada je poradním orgánem PR-V a její složení stanoví pokyn prorektora 5P/2016 Rada pro rozvoj transferu poznatků. Podmínky vkladu duševního vlastnictví do nově zakládané společnosti jako formy komercionalizace jsou upraveny vnitřním předpisem Pravidla pro zakládání právnických osob ZČU.

Vykazování výsledků tvůrčí činnosti (čl. 72 vnitřního předpisu) upravuje směrnice rektora č. 21R/2011 Evidence publikačních činností a dalších odborných aktivit. Výsledky tvůrčí činnosti jsou vykazovány do registrů RIV (výzkum) a RUV (umělecká činnost). K vykazování výzkumných výsledků slouží databáze OBD, jejíž provoz zajišťuje CIV. Výsledky umělecké činnosti jsou vykazovány přímo do aplikace RUV.

Spolupráci s praxí (čl. 73 vnitřního předpisu PRAVIDLASYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A SNIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A SNIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI) upravuje směrnice rektora č., 21R/2013 Správa projektů, 14R/2013 Doplňková činnost a smluvní výzkum, 3R/2015 Grantový systém. Do spolupráce s praxí patří kolaborativní výzkum (výzkum realizovaný společně s průmyslovým partnerem) a smluvní výzkum (výzkum realizovaný ZČU jako zakázka pro průmyslového partnera). Výsledky spadají do tématu Výsledky tvůrčí činnosti (jsou evidovány v OBD atd.) Kolaborativní výzkum je vždy realizován v rámci společných projektů (viz Projektová činnost). Část Smluvní výzkum Motivačního systému slouží pro podporu získávání a uzavírání projektů smluvního výzkumu. Od roku 2018 je pro financování této části použita část zisků ze smluvního výzkumu prostřednictvím Zakázky pro motivaci smluvního výzkumu. Evidenci zakázek kolaborativního i smluvního výzkumu provádí odbor Transferu a smluvního výzkumu (TSV), kontrolu vykazovaných dat zajišťuje u kolaborativního výzkumu TSV, u smluvního výzkumu TSV ve spolupráci s EO. Za smluvní zajištění projektů odpovídá OPR.

Zahraniční spolupráce zahrnuje přednáškové pobyty zahraničních odborníků nebo zahraniční mobilita výzkumných a uměleckých pracovníků a doktorandů (realizovaná v rámci projektů tvůrčí činnosti, nikoli vzdělávací činnosti jako např. Erasmus+). Podporu pobytů zahraničních odborníků zajišťuje odbor ZV, uvedená mobilita směrem do zahraničí probíhá u projektů tvůrčí činnosti obvykle ve vlastní režii řešitele. Oblasti mobilit se týká také realizovaný celouniverzitní projekt Mobility 3.0 ve výzvě Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků v OP VVV. Projekt v objemu téměř 42 mil. Kč umožní realizaci celkem 35 příjezdových a výjezdových mobilit postdoktorandů a seniorních výzkumníků. V roce 2018 bylo zahájeno 11 příjezdových a 10 výjezdových mobilit a vypsána další výběrová řízení. Přednáškové pobyty upravuje pokyn prorektora č. 4P/2016 Mobilita.

Západočeská univerzita se účastní mezinárodních hodnocení univerzit, jako je např. Times Higher Education nebo QS University Ranking. V oblasti tvůrčí činnosti zajišťuje podklady odbor Výzkumu a vývoje.

Péče o lidské zdroje zahrnuje podmínky pro působení akademických a vědeckých pracovníků v různých fázích odborné kariéry z hlediska plného uplatnění jejich odborného potenciálu a rozvoje jejich schopností. Rámcem pro tyto podmínky by měl být připravovaný kariérní řád, na obecné rovině s problematikou souvisí také Etický kodex ZČU. S péčí o lidské zdroje souvisí také podpora postdoktorandů v rámci komponenty Postdoc Motivačního systému ZČU, v realizovaném projektu ve výzvě Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků v OP VVV, soulad s Evropskou chartou pro výzkumné pracovníky a Kodexem chování pro přijímání výzkumných pracovníků, který je předmětem dalšího realizovaného projektu HR Award výzvy Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj OP VVV , dosud neexistující jednotná pravidla pro sabbatical leave, hostující profesory atd., dosud chybějící alespoň rámcově jednotný přístup k hodnocení tvůrčí činnosti pracovníků a vlivu jeho výsledků na kariérní postup (nejde o mechanická pravidla, ale o obecně platná rámcová doporučení pro vedoucí pracovníky). Projekt HR Award v rámci OP VVV je řešen zejména na 4 zapojených součástech (FAV, FEL, FST, NTC). V rámci projektu probíhá mj. rozvoj hodnocení tvůrčí činnosti, internacionalizace a popularizace vědy. Třem ze součástí (FEL, FST a NTC) se již podařilo získat certifikaci HR Award. Péči o lidské zdroje zahrnují: vnitřní předpis Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, směrnice rektora č. 18R/2011 Kariérní řád ZČU, kariérní řády fakult. Do oblasti tvůrčí činnosti lze řadit i rigorózní řízení, uskutečňovaná na jednotlivých fakultách v rámci platných akreditací. Pro každé řízení je děkanem fakulty jmenována komise, současný postup je tedy obdobný jako u státních doktorských zkoušek a obhajob disertačních prací. Vnitřní legislativa: směrnice rektora 26R/2013 Zveřejňování kvalifikačních prací, řády rigorózních řízení jednotlivých fakult.

V souvislosti s tvůrčí činností jsou na ZČU udělována následující ocenění: pamětní medaile ZČU (za vědeckou činnost) a Čestná uznání rektora ZČU, čestná hodnost dr. h. c., Cena rektora, ceny děkana. Tato ocenění jsou upravena Vnitřním předpisem o akademických insigniích a akademických obřadech ZČU v Plzni, směrnicí rektora č. 36R/2012 Udělování pamětních medailí a čestných uznání rektora a směrnicí rektora č. 44R/2011 Řád pro udělování čestné hodnosti doktor honoris causa.

S tvůrčí činností souvisí působení mj. následujících grémií ZČU: Vědecká rada ZČU, vědecké rady fakult a součástí, Výzkumné a kontrolní rady výzkumných center a Koordinační výbor pro projekty z OP VaVpI. Upraveno v rozhodnutích rektora č. 7R/2017 Výzkumná rada RTI, 42R/2014 Složení kontrolní rady RTI, 37R/2015 Koordinační výbor pro projekty z OP VaVpI a normami na fakultní úrovni ohledně výzkumných a kontrolních rad dalších výzkumných center.

Priority VaVaI

ZČU má stanoveny priority výzkumu, vývoje a inovací. Tyto priority byly schváleny VR ZČU dne 17. 10. 2012.

Strategie, ukazatele (indikátory) a cíle jsou stanoveny v Dlouhodobém záměru (nyní: Strategický záměr) ZČU na období 2016-2020.

Klíčové aktivity jsou stanoveny v Institucionálním plánu ZČU na jednotlivé roky. Institucionální plán ZČU na období 2016-2018.

„Kvalita jako otevřenost a rozvoj společnosti“

Univerzita je ze své podstaty součástí svého širšího okolí a jejím úkolem je trvalá interakce s celou společností s cílem pozitivně ovlivňovat bližší (regionální) i vzdálenější okolí a přispívat k šíření poznatků a kulturních hodnot ve společnosti mnoha různými způsoby. Univerzita má na základě hlubokého teoretického poznání předávat své znalosti, ale též participovat na posuzování moderních společenských procesů v historických souvislostech i aktuálního společenského vývoje v širším civilizačním kontextu.

Přímé odborné a společenské – sociokulturní působení ZČU se reálně projevuje ve všech oblastech činnosti (vzdělávání, výzkum a vývoj, umělecká tvorba, transfer znalostí) formou partnerských spoluprací, přímým odborným působením ve formě popularizace, organizování a moderování diskusí, pořádáním seminářů, vedením galerií, pořádáním výstav a kulturních programů, uměleckými zásahy do veřejného prostoru, organizací letních škol pro širší veřejnost, aktivní spoluprací s městem i krajem apod. Tato otevřenost ZČU vůči okolnímu světu má regionální, vnitrostátní i mezinárodní dimenzi.

Adresáty „Třetí role Západočeské univerzity v Plzni“ jsou:

1. Veřejná a státní správa: pod tímto pojmem rozumíme zastupitelstva různých úrovní a jejich orgány. Toto působení je ve dvou úrovních: jednak přímou účastí (členstvím) nebo spoluprací smluvní i mimosmluvní. Přímá účast je výhodnější, není ale, bohužel, univerzitou ovlivnitelná. Proto je vhodné zasmluvnění součinností, které funguje jak se Statutárním městem Plzní a Plzeňským krajem dlouhodobě. Mezi významnou spolupráci lze zahrnout: Dny vědy a techniky, Stipendia pro vynikající studenty, spolupráci v rámci evropských projektů apod. tyto činnosti je nutno sledovat a vyhodnocovat, a to i z toho důvodu, že jsou součástí Vnitřního hodnocení kvality, např.: 5b3 , 6a4, 6b3. V oblasti státní správy se jedná zejména o MŠMT jako přímo nadřízený správní orgán včetně jím zřízených grémií.

2. Regionální školství: Univerzita jako nejvyšší stupeň (terciárního) vzdělávání v regionu má odpovědnost i za rozvoj vzdělávací soustavy jako celku. (Jde) Tedy především o střední školství tj. všeobecné (gymnázia), ale zejména o odborné. Vzhledem k tomu, že zaměření studia se formuje i dříve, je nutno pracovat se žáky základních škol, ale i s dětmi v předškolním věku, tedy navázat spolupráci s institucemi v těchto segmentech vzdělávání. Spolupráci je možno realizovat přímo, ale efektivní je i oslovení správních orgánů, tj. krajských úřadů a obcí.

Západočeská univerzita v Plzni má dlouholeté zkušenosti v této činnosti i pestrou paletu nástrojů jako jsou letní školy, Dny vědy a techniky, projekt JuniorFEL apod. Podílí se i na organizaci olympiád (matematické, fyzikální, chemické, informatické) a soutěží na podporu technického vzdělávání organizovaných Krajským úřadem Plzeňského kraje: „Technická olympiáda“, „Technika má zlaté dno“ a „Řemeslo má zlaté dno“. ZČU dlouhodobě spolupracuje s výchovnými poradci na středních školách i v oblasti péče o studenty se speciálními potřebami, a to formou seminářů.

3. Celoživotní vzdělávání a Univerzita třetího věkuSoučástí hlavní činnosti každé vysoké školy je celoživotní vzdělávání (CŽV). Jeho speciální formou je Univerzita třetího věku (U3V). CŽV na univerzitě má dlouhodobou tradici a je realizováno buď součástmi samotnými, nebo celouniverzitním pracovištěm. Pro prezentaci aktivit ZČU v oblasti celoživotního vzdělávání vznikl v roce 2016 nový webový portál www.czv.zcu.cz.

Součástí těchto aktivit jsou kurzy pro zvyšování kvalifikace formou on-line kurzů pro vzdělavatele dospělých z řad zaměstnanců ZČU i veřejnosti. Je zřízena Rada celoživotního vzdělávání, která „akredituje“ všechny kurzy CŽV. Organizačně jsou kurzy CŽV otevřené pro obecnou veřejnost nebo na zakázku pro externí odběratele.

Speciální formou je Univerzita třetího věku ZČU. Ta poskytuje seniorům i osobám v invalidním důchodu (ze zákona) vzdělávání (na vysokoškolské úrovni) a tím se liší od podobné osvětové činnosti. Nabídka kurzů je pestrá a zahrnuje jak přednášky, tak i praktickou výuku, jako jsou exkurze nebo i přednášky v terénu, pokud si to téma vyžaduje. Pro lepší dostupnost jsou přednášky organizovány i mimo Plzeň v celkem 13 městech Plzeňského i Karlovarského kraje.

4. Podnikatelská sféra: Jedním z úkolů Západočeské univerzity v Plzni dle jejího Statutu (viz odst. 5) a 6) článku 3 – Předmět činnosti ZČU Statutu ZČU v Plzni) je i spolupráce s jinými institucemi a právnickými osobami (vč. podnikatelských subjektů), a to jak v regionu, tak i mimo něj. ZČU nyní rozvíjí své mnohaleté uznávané působení v oblasti technického vysokého školství a výchovy učitelů, ale postupně se její profil výrazně změnil a doplnil o další obory (ekonomika, právo, společenské vědy, design apod.), i když dominantní zůstává její spolupráce zejména s průmyslovými podniky, výzkumnými a jinými odbornými institucemi. K nim časem přibyly ještě např.: ústavy AV ČR, muzea, soudy, školská zařízení, neziskové či veřejně prospěšné a jiné instituce. Spolupráce s aplikační sférou se realizuje nejen v rámci přímých komerčních zakázek (smluvní výzkum, další vzdělávání pracovníků apod.), ale má i řadu dalších forem, mimo jiné získávání a řešení společných projektů (TA ČR, strukturální fondy apod.). Rostoucí objem této spolupráce si jednak vyžaduje i hledání nových forem jejího řízení (např. vznik útvarů, usměrňujících tuto činnost), jednak je i nutné trvale rozvíjet systém jednotného působení a komunikace útvarů, fakult, výzkumně-vývojových či jiných tvůrčích jednotek i všech pracovníků ZČU navenek a rozvinout i systém účinnější propagace činnosti ZČU a jejích výstupů. Rovněž je třeba cíleně řídit a posílit zastupování ZČU v nejrůznějších externích grémiích a orgánech na regionální, nadnárodní i mezinárodní úrovni. Rozvinout je třeba i spolupráci s územními Hospodářskými komorami i úroveň a rozsah zapojení ZČU v rámci národních platforem a klastrů. Posílit je třeba i počet a vliv zástupců ZČU v regionálních, celostátních, popř. i mezinárodních orgánech, výborech a komisích, řešících jak aktuální problémy, tak i možný rozvoj v daných oborech. To vše by mělo být i součástí obsahu Strategie transferu poznatků a výkonů ZČU a její realizace.

ZČU i její součásti spolupracují nejen s podniky a institucemi v regionu, ale i mimo něj, a to včetně zahraničí (např. výrazná je územní spolupráce ČR – Bavorsko nebo ČR – Sasko). Zejména rámec na poli spolupráce česko-bavorské je utvářen zastoupením Západočeské univerzity v projektu „Evropský region Dunaj – Vltava“. Platí obecně, že rozvoj a posílení zapojení útvarů a jednotek ZČU do mezinárodní spolupráce (výzkumné záměry, granty, společná pracoviště apod.) by měl doprovázet i rozvoj kontaktů a zapojení pracovníků a útvarů ZČU i do mezinárodních aplikačních a rozvojových projektů a vznikajících nadnárodních znalostních společností. Kromě standardních důvodů a potřeby zachycení a vhodné reakce ZČU na současné trendy ve světové ekonomice to podporuje i možnost (či spíše nutnost) zapojení špičkových pracovišť ZČU do realizace dnes prakticky nadnárodní iniciativy Industry 4.0, k čemuž má ZČU (vzhledem k výše uvedenému oborovému a interdisciplinárnímu charakteru univerzity) ty nejlepší předpoklady.

5. Jiné činnosti (sportovní, umělecké). Předností Západočeské univerzity v Plzni je její univerzálnost. V oblasti sportu a umělecké tvorby ZČU významně působí i navenek formou organizování sportovních soutěží, koncertů a výstav včetně jejich propagace.

6. Propagace univerzity. Významnou součástí třetí role ZČU je její propagace ve všech oblastech činnosti zejména prostřednictvím webových stránek univerzity a součástí (včetně jejich anglické mutace), dalších propagačních činností univerzity a jejích součástí i kooperace s absolventy.

„Kvalita jako funkční systém“

Souvisejícími činnostmi v souvislosti se systémem zajišťování kvality na ZČU rozumíme činnosti, jejichž účelem je technicky, informačně, administrativně a jinak podporovat vzdělávací činnosti, tvůrčí činnosti a doplňkové činnosti.

Související činnosti ZČU vykonává v propojení se vzdělávací činností a tvůrčí činností zejména tak, že prostřednictvím souvisejících činností zabezpečuje uchazečům, studentům a dalším osobám přístup:

  1. k přesným a srozumitelným informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem,
  2. ke službám knihoven a elektronickým informačním zdrojům,
  3. k informačním a poradenským službám souvisejícím se studiem a s možností uplatnění absolventů v praxi,
  4. ke službám pro studenty se specifickými potřebami.

 

Související činnosti organizačně zabezpečují pro potřeby celé ZČU její součásti v postavení jiného pracoviště nebo účelového zařízení a rektorát seznam je uveden ve Statutu ZČU). Organizační strukturu, zásady řízení a odbornou působnost jiného pracoviště a účelového zařízení stanoví organizační řád jiného pracoviště a účelového zařízení.

Související činnosti mají vazbu na tyto  ESG standardy:  1.6 Studijní zdroje a podpora studujících a 1.7 Informační systémy – shromažďování a správa dat a informací.  Na ZČU se jedná zejména o služby Univerzitní knihovny, Informačního a poradenského centra, Odboru Zahraniční vztahy a ICT podporu.

Knihovnickými službami se rozumí budování knihovního fondu tištěných a elektronických dokumentů a poskytování knihovnicko-informačních služeb. Fond elektronických informačních zdrojů (dále jen „EIZ) je profilován v souladu s předmětem pedagogické a vědecké činnosti ZČU, cílem je zajištění potřebné informační infrastruktury ZČU. Základ tvoří především monografická literatura (knihy, učebnice, skripta), která je doplněná periodiky. Pro podporu vzdělávací a tvůrčí činnosti jsou k dispozici vhodné EIZ (bibliografické databáze – MathSciNet, Manuscriptorium, polytematické a oborově zaměřené plnotextové databáze – ACM Digital Library, Aspi, Anopress, Beck-online, Cambridge Journals – HSS, Ebsco – Academic Search Complete, Ebsco – Business Source Complete, Ebsco – CEEAS, EconLit with FullText, HRAF, Heinonline, IEEE Xplore, JSTOR I. – V., Lexgalaxy, Nursing Ovid, Oxford Journals – HSS, ProQuest STM, Sage – HSS, Science Direct, Springer Link, Wiley Online Library, citační databáze pro hodnocení vědy a výzkumu – Web of Knowledge, Scopus, faktografické databáze – OECD iLibrary, Euromonitor Global Marketing Information Database – GMID, MagnusWeb a online normy). Knihovní fond je nabízen uživatelům prostřednictvím knihovnicko-informačního systému Aleph.

Práce se studenty se specifickými potřebami spočívá v kompenzaci negativních důsledků plynoucích z jejich postižení a vyrovnávání příležitostí souvisejících se studiem. Jde o vytváření takových podmínek uspokojujících specifické potřeby studentů s ohledem na jejich postižení a poskytování potřebného technického a technologického zázemí a jeho

přístupnost. IPC pro takové studenty zajišťuje: modifikaci podmínek přijímacího řízení (zajištění asistenční služby, nabídka individuální přijímací zkoušky apod.), modifikaci podmínek vlastního studia (možnost využití e-learningových forem studia některých předmětů, individuální zkoušení, nabídka mimořádných konzultačních hodin, individuální předzápis předmětu apod.), rozvoj služeb souvisejících se studiem (individuální nabídky knihovnických služeb apod.)

 

Odbor Zahraniční vztahy se podílí na organizaci studentských mobilit, poskytuje poradenství a informace o možnostech stipendijních pobytů v zahraničí (stáže, jazykové kurzy, studium, vědecké a přednáškové pobyty atd.), zajišťuje nábor a péči o zahraniční studenty aj.

ZČU provozuje informační systém studijní agendy IS/STAG, který vyvinula a který používá dalších 17 VŠ. Ten představuje uznávaný a trvale rozvíjený informační systém a komunikační prostředek pro naplnění příslušného standardu pro akreditace VŠ (Vysoká škola má vybudován funkční informační systém a komunikační prostředky, které zajišťují přístup k přesným a srozumitelným informacím o studijních programech, pravidlech studia a požadavcích spojených se studiem). Je vybudována informační podpora studia informačním systémem courseware.

Doplňková činnost

Základním předpokladem uskutečňování doplňkové činnosti je její uskutečňování v souladu s posláním ZČU a v návaznosti na vzdělávací činnost a tvůrčí činnost nebo pro účinnější využití lidských zdrojů a majetku. Uskutečňování doplňkové činnosti nesmí ohrozit kvalitu uskutečňování vzdělávací činnosti a tvůrčí činnosti. Podrobnosti o uskutečňování doplňkové činnosti stanoví směrnice rektora.

TÝM ODDĚLENÍ HODNOCENÍ KVALITY

Snímek obrazovky 2021-11-26 v 11.04.28

Doc. Ing. Helena Zídková, Ph.D.

Vedoucí oddělení

zidkova@kto.zcu.cz

+420 377 638 532

+420 736 608 306

MGL6839-200x200 (1)

PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D.

Vedoucí odboru kvalita

lrohlik@rek.zcu.cz

+420 377 631 900

+420 604 115 360

 

Foto ořez

Bc. Olga Vránková

Metodik kvality

vrankovo@rek.zcu.cz

+420 377 631 041

+420 734 713 599

Snímek obrazovky 2021-11-26 v 11.05.43

Ing. Hana Perglerová

Metodik kvality

rendlova@rek.zcu.cz

+420 377 631 909

+420 725 816 893